Základní sazbu zvýšila na 3,5 procenta.
Evropská centrální banka navzdory rozbouřeným finančním trhům zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 3,50 procenta. Zpřísňováním měnové politiky se snaží dostat pod kontrolu inflaci.
Šesté zvyšování
ECB ve svém sdělení rovněž uvedla, že Rada guvernérů pozorně sleduje současné napětí na trhu a je připravena reagovat, aby podpořila cenovou a finanční stabilitu v eurozóně. Nenaznačila však jako předtím, zda bude úroky zvedat i nadále.
Rada guvernérů zvýšila sazby pošesté po sobě. Depozitní sazba se zvýšila také o půl bodu a je na třech procentech. Dostala se tak nejvýše od konce roku 2008. ECB se domnívá, že míra inflace bude přesahovat její cílová dvě procenta i v průběhu roku 2025.
ECB zahájila zvyšování úroků loni v červenci. Základní sazbu tehdy zvýšila z rekordního minima nula procent, na kterém ji držela od roku 2016. V září a říjnu pak základní úrok zvýšila o 0,75 procentního bodu. V prosinci se tempo růstu poprvé zpomalilo na 0,5 procentního bodu, jelikož se domnívala, že inflace je blízko vrcholu.
Mnozí ekonomové očekávali, že ECB bude v prudkém zvyšování úroků pokračovat, a to navzdory nejistotě v bankovním sektoru po krachu dvou amerických bank a navzdory obavám o velkou švýcarskou banku Credit Suisse. “Bankovní sektor v eurozóně je odolný, se silnými kapitálovými a likviditními pozicemi,” uvedla dnes však ECB.
Cílem je dvouprocentní inflace
Ve střednědobém horizontu ECB usiluje o to, aby se míra inflace v eurozóně pohybovala kolem dvou procent. Tato hodnota se jí ale už měsíce vzdaluje.
Inflace v eurozóně sice zpomaluje, v únoru ale podle rychlého odhadu statistického úřadu Eurostat činila 8,5 procenta a byla vyšší, než se čekalo.
Naopak americká centrální banka začátkem února podle očekávání rozsah zvyšování úroků zmírnila. Základní úrokovou sazbu zvýšila o čtvrt procentního bodu do pásma 4,50 až 4,75 procenta. Sazba je tak nejvyšší od října 2007.
