Vstupní brána do dvora či zahrady napoví mnoho o lidech, co za ním bydlí. Zastavil se ve vaší ulici čas, nebo dáváte všem najevo, že vám záleží na každém detailu?
I když všichni modernizujeme své příbytky a snažíme se do výzdoby svého okolí vnášet moderní prvky, není důvod zanevřít na stará plechová vrata či plůtky z latí. Pokud víte, jak se o ně postarat, mohou posloužit i další generaci. A přitom to nemusí být nákladné.
Začněte pěkně od země
Betonová zídka je oporou nejednoho plotu. Obzvlášť, pokud je pozemek v mírném terénu, ze kterého vystupuje vyvýšená předzahrádka a zarovnaný dvůr. Spára mezi chodníkem a ním je nejednou plná života. Semena plevelů a trav naplavená při dešti jí neodolají. Pokud se jich chcete zbavit nadobro, nezůstaňte pouze u horké vody, která porost zničí jen na několik týdnů. Vyčistěte rýhu od zeminy, prohloubejte ji a vyplňte ji betonem z jemného kameniva. Ten koupíte v pytli hotový ve stavebninách. Opět budete mít na několik let klid.
Mechy a lišejníky sice dodají betonové zídce punc věků, ne vždy jsou však ozdobou. Chcete-li se jich zbavit natrvalo, odstraňte je ocelovým kartáčem, opláchněte tlakovou vodou a sáhněte po vápenném hydrátu, kterým provedete několik opravných nátěrů. Pokud vám jeho sněhobílá barva není příliš po vůli, sáhnout můžete po tónovací barvě pro vápenné nátěry, která jej přiblíží odstínům přírody. Chrání beton a příznivě působí na jeho vysoušení. Navíc se jedná o jeden z nejlevnějších materiálů se všestranným použitím.
Pokud se však z zídky po letech vysypaly štěrková hnízda a posypová sůl s vlhkostí a mrazem urychlily jeho rozpad, nesnažte se chyby schovat pod obklad, který i tak po roce či dvou odpadne. Jsou jen tři možnosti, jak mu navrátit život. Schovat jej za přizdívku, odebíjet uvolněné části a na ukotvenou armaturu přilít novou vrstvu betonu nebo jej vyměnit za nový. Ačkoli iz plotových tvárnic.
Zbavte se rzi
Kovové brány, plotové dílce vyplněné pletivem či zbytky z ražení součástek ve strojírenských podnicích. Nejednou stačí drobné opravy na to, aby vypadaly jako před lety. Výměna plechů v bráně či spodního rámu není nákladnou záležitostí. Všechno se točí kolem štětce a barev, které mají zajistit, aby vypadal stejně dobře jako při osazení.
Olupující se barvu a rez se nesnažte schovat pod novou vrstvu nátěru, protože příští rok budete mít opět o práci postaráno. Snažte se malování rozplánovat na etapy, abyste každý dílec precizně na malování připravili. Ocelový kartáč, oscilační bruska či kotouč do vrtačky si s přípravou povrchu poradí a vezmou s sebou jak starý nátěr, tak rez. Pokud je však jedinou překážkou rez, čas si ušetříte chemickým odrezovačem. Ten ve více nátěrech nejen odstraní korozi, ale upraví povrch tak, aby jí lépe odolával. Výhodou je, že zateče do všech spár a nerovností, kam se při broušení jen s obtížemi lze dostat. Odmaštěný a rzi zbavený povrch bude vhodným podkladem pod základní nátěr.
Jeden nátěr nestačí
Úkolem základního nátěru je vytvořit spojovací můstek mezi podkladem a krycí barvou. Na něm závisí, zda se krycí barva oloupe, nebo ne. Pokud nemáte rovné plochy, rozlučte se s plochým štětcem a nahraďte jej kulatým. Nejenže se snáze dostanete do všech zákoutí, ale také namáčet ho budete méně často.
Matná krycí barva lépe skryje nerovnosti povrchu a při rekonstrukci nejednou vypadá lépe. Volte syntetickou a místo jednoho krycího nátěru udělejte dva. Dobrou volbou jsou barvy určené pro plechové střešní krytiny. Pokud starý nátěr z plotu nelze odstranit a nemáte vůbec tušení o jakou barvu šlo, rozhlédněte se po syntetice vyráběné starší technologií s lehkými benzínovými ředidly. Zabráníte tomu, aby nové agresivní ředidlo rozpustilo podkladovou vrstvu.
O uzavření vrchů dutých sloupků či promazání závěsů brány snad mluvit už není třeba. S novým nátěrem a obnovenou zídkou je to už hotová věc.
A co dřevo? Vyměnit či renovovat?
Dřevěné laťky v plotě, které nepřicházejí do styku se zemní vlhkostí, dokážou při dobré péči vydržet déle, než byste si mysleli. I když se vlivem povětrnostních podmínek jejich přírodní barva vytrácí a stále intenzivněji odhalují svoji strukturu, nátěry je dokáží tak oživit, že opět vypadají jako nové.
Používáte-li napouštěcí lazury, existuje jednoduchý způsob, jak zjistit, zda nadešel správný čas na novou vrstvu. Pokud se kapka vody do dřeva vpije místo toho, aby sklouzla k zemi, je třeba původní nátěr obnovit. Napouštěcí lazury jsou směsí ve vodě rozpustných a nerozpustných olejů, které pronikají do vrchních vrstev dřeva. Pokud vyschnou a odpaří se, stačí je obnovit.
S barevnými nátěry je tomu ovšem jinak. Uzavírají ve dřevě vlhkost a jsou-li poškozené, voda ztrácí cestu ven a urychluje zkázu dřeva. Při jejich obnově to bez odstranění staré vrstvy nejde. Vždy je vhodné provést nejprve ošetření přípravkem proti houbám a škůdcům.
Důslednost se však ptá i tehdy, rozhodnete-li se napouštěcí lazuru vyměnit za barevný nátěr. Jelikož základní barva nebude na mastné lazuře držet dostatečně pevně, povrch je třeba obrousit až na čistou vrstvu dřeva.
Nechte to na přírodu
U dřeva je klíčová pravidelná obnova povrchové úpravy, která je jedinou cestou k šetření časem. Pokud je původní povrch soudržný, bez prasklin a defektů, může nová nátěrová hmota poputovat na jemně obroušený povrch. Pokud ho už nahlodal zub času, je třeba vše zbrousit až po dřevo.
Existuje však způsob, jak vybabrat s betonem, kovy i dřevem. Zkuste se zamyslet nad živým plotem, o který budou pečovat pouze vaše nůžky a příroda sama. Zvolíte-li volnorostoucí variantu z dřevin, možná budete mít na desítky let klid od údržby a svému pozemku dodáte jedinečný ráz.
